Světová náboženství
Světová náboženství » Křesťanství

Křesťanství

Podsekce (větve křesťanství):

Patří k evropské tradici (západ), navazujeme na Řeckou tradici. Jedná se o monoteistické a náboženství.

Vzniklo ze sekty křtěnců kolem Jana Křtitele (byl popraven, pokřtil Ježíše); snaha o obnovení velkého království.

Ježíš Kristus

(z Hebrejského Jehošua, „Bůh je spása“, nazývaného také Kristus, z hebrejského mašia, „mesiáš“ = pomazaný)

  • Pochází z Nazaretu (Palestina), narosil se kolem roku 4 či 5 letopočtu
  • Považován za zakladatele Křesťanství
  • O jeho životě pojednávají evangelia (dobrá zpráva) podle Jana, Marka, Lukáše a Matouše
  • Měl vliv na lidi => politicky nebezpečný, odsouzen Pilátem (římská moc)
  • Ježíš kázal křesťanskou lásku (=agapé) pro všechny lidi bez rozdílu; přinášel vidinu (slib) v království boží, věčného a spravedlivého
  • O jeho ukřižování bylo rozhodnuto v roce 30(či 33)
  • Jeho učedníci dosvědčují, že vstal z mrtvých

Principy křesťanství

Základní východiska křesťanství jsou zapsány ve spisech Nového zákona, ve článcích vyznání víry a usnesení z koncilů (shromáždění delegovaných biskupů).

Křesťané věří ve Svatou trojici. Víra v Ježíše Krista, z mrtvých vstalého syna Božího, je těžištěm křesťanství.

Bible

Pro křesťany je Bible sbírka slova Božího. Jde o úmluvu uzavřenou mezi Bohem a lidmi a svědčí o působení Boha v dějinách.

Obsahuje:

  • Starý zákon (spisy Hebrejské Bible)
  • Nový zákon (dvacet sedm knih. Jejich obsahem je působení a kázání Ježíše z Nazareta a počátky křesťanství jakožto víry v Ježíše Krista. Byly sepsány v letech 50 – 150 našeho letopočtu. Byly napsány řecky a shromážděny jako závazný soubor (kánon) ve 2. až 4. století. Tvoří ho: Čtyři evangelia, Skutky Apoštolů, Listy, Apokalypsa (Zjevení Janova)

Instituce

Církev (z řečtiny ekklésia = shromáždění) je tvořena společenstvím všech křesťanů.

Teologické neshody vyústily ve vytvoření oddělených církví a vzrůst počtu obřadů a vyznání víry.

Lokální společenství jsou vedena kněžími či pastory, obklopenými odpovědnými laiky (nevysvěcenými křesťany).

V čele každé lokální církve je jmenován biskup. V katolické církvi vykonává Papež s biskupy nejvyšší autoritu. Církve se vybavily náboženskými hnutími a řády.

Řády v rámci katolicismus

  • Benediktýni 6.st. - Břevnovský klášter
  • Templáři - nejstarší
  • Dominikáni 1216 - inkviziční procesy, vyučovali na škole
  • Františkáni - kazatelská činnost a misie, chudoba a pokora
  • Jezuiti - Tovaryšstvo Ježíšovo; Ignác z Loyoly - španělský šlechtic; (Klementinum) velké inkviziční hnutí
  • Premonstráti - Strahov, vzdělávání kněží
  • Cisterciáci, Piaristé, Kapucíni

Svátky a obřady

Dva hlavní křesťanské svátky připomínají narození Ježíše (Vánoce, 25. prosince, jimž předchází Advent) a vzkříšení (Velikonoce, první neděle po prvním jarním úplňku, jimž předchází půst)

Ostatní svátky

Nanebevstoupení (koná se vždy ve čtvrtek). Připomíná zázračné vstoupení Ježíše do nebe čtyřicet dní po zmrtvýchvstání.

Hod Boží svatodušní (vždycky v neděli, sedmé po Velikonocích). Oslavuje sestoupení Ducha svatého na apoštoly. Neděle je zasvěcena bohoslužbě vzdávané vzkříšenému Kristu.

Větve:

  • katolická církev (981,4 milionů)
  • protestantské církve (404 milionů)
  • pravoslavné církve (281,3 milionů)
  • anglikánská církev (69,1 milionů)
  • řeckokatolické církve (východní církev, jež přijímají katolická dogmata a autoritu papeže, nicméně ponechávají si své zvláštní obřady